Michael Jackson - Bad

Dlouhé čtyři roky uplynuly od doby, kdy Michael Jackson představil světu své veleúspěšné album Thriller (Nervák či Drasťák), známé i ze supraphonského licenčního katalogu, a na gramofonovém trhu se objevila Jacksonova novinková kolekce Bad (Zlý). Album bylo uvedeno na trh 31. srpna 1987, dva dny po Michaelových devětadvacátých narozeninách. Pravda, Thriller lámal všechny rekordy (letní dvojčíslo britského listu Tracks z roku 1988 uvádí, že alba se prodalo v celosvětovém měřítku už neuvěřitelných jedenačtyřicet miliónů exemplářů) a publikum se vzácně shodlo s hudební kritikou na kvalitách desky, nicméně ono Jacksonovo ,,mlčení" se všem zdálo být příliš dlouhé.

Sem tam se v zahraničním tisku objevila zpráva, že pod dohledem producenta Quincyho Jonese Michael Jackson pilně natáčí snímek za snímkem, že má nahrávek snad na deset dlouhohrajících desek, že si z té kupy prostě nemůže vybrat, ale na trhu pořád nic. A do toho neustále senzační novinky o tom, jak se Jackson chce dožít více než sto let, inhaluje čistý kyslík, chodí neustále s rouškou proti smogu (nebo ještě lépe používá pojízdné křeslo, aby si neopotřeboval končetiny), prodělává jednu plastickou operaci za druhou, dává si „bělit" tmavou pleť atd. atd. Není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu, nicméně není úkolem těchto řádků zjišťovat, co z toho je pravda a co je pořádně příbarvená skutečnost viděná lačnýma očima senzacechtivých novinářů.

Hudební počátky Michaela Jacksona

Michael Jackson (narozen 29. srpna 1958 v Gary ve státě Indiana) začínal svou hudební dráhu jako sólový vokalista v sourozeneckém souboru Jackson Five (posléze Jackson 5 a Jacksons), která byla jakousi černou odpovědí na tvorbu bělošského seskupení The Osmonds; to se psal rok 1969 a soubor poprvé uvedla na hudební pódium Diana Ross. 

O rok později už se Jackson Five mohli pochlubit takovými hity jako I Want You Back, ABC, The Love You Save a I'll Be There (všechny obsadily shodně první místo americké Top 100). Vedle Michaela působili v souboru ještě jeho starší bratři Jackie (1951), Tito (1953), Jermaine (1954) a Marlon (1957). 

Zanedlouho po úspěšném debutu sourozeneckého seskupení se Michael Jackson začal prosazovat i na sólové dráze, hned jeho první nahrávka Got To Be There (číslo 4 v americké hitparádě, 1971) mu přinesla věhlas a řádka hitů vedoucích k jeho klíčovému albu Thriller je pořádně dlouhá,  jen namátkou: Rockin' Robin (1972), I Wanna Be Where You Are (1972), Ben (1972-ústřední balada ze stejnojmenného filmu výrazně připomínající interpretační styl Jackson Five), Don't Stop Till You Get Enough (1979), Off The Wall (1979), Rock With You (1979), She's Out Of My Life (1980), One Day In Your Life (1981)... a pak už přišly singlové úspěchy z kolekce Thriller (např. Billie Jean, Beat It, Want To Be Startin' Something, Thriller).

Sólová dráha Michaela Jacksona

Sólová dráha byla jen logickým vyústěním Jacksonova mimořádného interpretačního talentu, k němuž se ruku v ruce záhy přidružil i talent autorský. Jak už jsme si řekli, album Thriller má v Jacksonově diskografii klíčové postavení, neboť jím posunul zpívající (a tančící) autor laťku kvality po- řádně vysoko a ve spolupráci s věhlasným Quincym Jonesem (producentem, aranžérem, skladatelem, instrumentalistou) dokázal vytvořit kolekci, která patří nejen k nejvýraznějším milníkům světové populární hudby osmdesátých let, ale je ji možné označit za jeden z nosných stavebních kamenů světové populární hudby jako takové. 

Michael Jackson má charakteristický, výrazně identifikovatelný pěvecký projev (včetně typických zajíknutí), v jeho interpretaci se mísí únosná dávka melancholie s dravostí a sympatickou agresivitou; to vše ve spojení s mimořádnými pohybovými schopnostmi tvoří celek, který je možno označit za dokonalý.

Bad - Michael Jackson

Po čtyřech letech netrpělivého čekání se tedy příznivci Michaela Jacksona dočkali alba Bad (Zlý), které představuje na rozdíl od „devítipísňového" Thrilleru deset nahrávek. V době, kdy vznikaly tyto poznámky pro supraphonské licenční album, už ty nejpovedenější vyšly i na singlech a prakticky zopakovaly mimořádný úspěch snímků z Thrilleru (především tituly I Just Can't Stop Loving You, Bad a Dirty Diana). Jaké tedy je album Bad? Navzdory titulu vůbec ne zlé, ale naopak výtečné - umělecky i komerčně (celosvětový prodej už přesáhl dvacet miliónů výlisků). Je na něm znát zkušená ruka Quincyho Jonese, který kompletu vtiskl svůj aranžérský um využívající všech možností moderního nástrojového instrumentáře a současné nahrávací techniky. Ale pozor, Jones se nedává unášet zázraky techniky bezhlavě, je si dokonale vědom toho, jak ony chemické zázraky mohou setřít živočišnost muzikantského projevu, a proto jejich používání odvažuje jakoby na pověstných lékárnických vahách. Repertoár osciluje mezi výrazně rytmickými skladbami, které hojně nacházejí uplatnění v diskotékových klubech (včetně titulní skladby), a milostnými baladami, což vypadá při letmém pohledu jako značný rozptyl, nicméně Michael Jackson dokáže dát všem skladbám tak osobitý dotek svého interpretačního umění, že deska působí při poslechu dramaturgicky čistě a přehledně. I když, po pravdě řečeno, klidně bych si uměl představit, jak třeba milostnou baladu Liberian Girl zpívá takový Lionel Richie, popřípadě rytmickou Just Good Friends Michaelova sestra Janett Jackson. Ale znělo by to určitě jako jiná píseň...

Album Bad už není tak převratné (dost možná, že je stejně kvalitní, ale už nepůsobí tak převratně novátorsky), jako byl zmíněný Thriller, nicméně dále rozvádí postupy a rozvíjí možnosti, které předchozí album naznačilo. Zahraniční kritika je poněkud rozpačitá nad texty skladeb, které v několika případech označuje za zmatené a nesrozumitelné. Pravda, zatímco v případě Jacksonovy předešlé produkce bylo vlastně textové poselství naprosto čitelné a jednoznačné, nyní se nabízí více výkladů: ale třeba právě tohle Jackson sledoval - ponechat posluchači prostor pro domýšlení a rozlet vlastní představivosti.

Ve známost se skladby alba Bad dostaly nejen prostřednictvím LP desky, CD disku, ozvučené kazety a singlů, ale také působivými videoklipy využívajícími mimořádných tanečních dispozic protagonisty a samozřejmě nesmíme zapomenout ani na celosvětové koncertní turné Bad 1987/1988, které odstartovalo v Japonsku a posléze představilo koncertní podobu alba posluchačům a divákům i v zemích Západní Evropy.

Podle recenzentů měl Jackson na každou skladbu jiný převlek - a přesně ten, v jakém ho znali TV diváci z příslušného videoklipu. Osvětlovačský tým si po celou dobu koncertu všímal hlavní hvězdy, muzikanti doprovodného souboru jako by snad ani neexistovali (čestnou výjimkou byla jednadvacetiletá blonďatá kytaristka Jennifer Batten, kterou si světlomet přece jen tu a tam našel). Největší sály - především sportovní haly a stadiony - mnoha zemí praskaly pod náporem Jacksonových příznivců, vstupenky byly už půl roku před koncerty beznadějně vyprodány - a divák nakonec odcházel uchvácený a s pocitem, že to všechno Michael dokázal vlastně úplně sám.

(Kuriozita: Když vyšlo album Thriller, natočil Weird Al Jankovic legrační verzi skladby Beat It jako Eat It Sněz to; a prosadil se. Z alba Bad si vybral k parodii titulní melodii, kterou přejmenoval na Fat  a znovu mířil do černého; včetně úsměvného videoklipu, který se dal inspirovat Jacksonovým obrazovým zpracováním písně.)

Michael Jackson není jenom jedna z nejvýraznějších hvězd hudební scény osmdesátých let (zahraniční hudební tisk pro něj vymyslel označení megastar), ale nepochybně také velký umělec. Album Bad nad jiné jasněji dokazuje, že i v každodenní záplavě bezduchých šlágrů s jepičím životem mohou vznikat nahrávky, které mají punc ryzí kvality. A navíc, Michael Jackson je, jak poznamenal Ivan Poledňák v supraphonské Encyklopedii jazzu a moderní populární hudby,

“nejen umělecký, ale i sociální a sociálně psychologický jev".