Muzikál - hudební styl

Karel Svoboda a jeho muzikály

Karel Svoboda je bezesporu nejznámějším českým hudebním skladatelem posledních let. Je autorem mnoha hitů, filmové hudby a muzikálů.

Noc na Karlštejně

Noc na Karlštejně je český filmový muzikál z roku 1973 natočený podle stejnojmenné divadelní hry Jaroslava Vrchlického, ke kterému napsal hudbu Karel Svoboda. Jedná se o dílo, které vzniklo v době vrcholící umělecké krize Karla Svobody.

Muzikál Noc na Karlštejně Karla Svobody má různé chyby vzniklé při natáčení. Některé jsou filmařské, jiné historické:

• V kulisách první scény projíždí muž na byciklu.
• Během natáčení filmu se mění roční období.
• Karel IV. čte Nerudovu poezii.
• Na čerstvě postaveném Karlštejně je vidět hromosvod.
• Během písně „Muži nejlíp sluší sólo“ vytahují z hradní studny muže. Když jej vytáhnou ven, nemá ve vědrech žádnou vodu.
• Karel IV. čte Nerudovu poezii.
• Na čerstvě postaveném Karlštejně je hromosvod a poškrábaná omítka.

Skutečná omezení týkající se žen a manželského života na Karlštejně posloužila jako inspirace pro vyprávění, ale týkala se jen určitých částí hradu.

Dracula

Karel Svoboda napsal muzikál Dracula, který byl téměř okamžitě označen za český muzikál století. Muzikál vznikl na námět Stokerova románu Drákula, jejž se však drží jen velmi volně.

Draculu, který se proslavil i na zámořských scénách, viděli diváci v Německu, Koreji a Belgii. Dějištěm příběhu je patnácté století, devatenácté století a blíže neurčená doba v blízké budoucnosti.

Monte Christo

Kniha Alexandra Dumase Hrabě Monte Christo posloužila jako inspirace pro český muzikál Monte Christo. Karel Svoboda skládal hudbu k inscenaci Monte Christa téměř čtyři roky.

Co do množství inscenací, představení a diváků se Monte Christo nemůže srovnávat s fantastickým muzikálem Dracula, ale patří k dílům, která si zaslouží pozornost. Karel Svoboda vytvořil dílo, které je hudebně neuvěřitelně konzistentní a klade důraz na milostnou linii a celkové téma. Muzikál si diváci mohou připomenout alespoň hudební nahrávkou nebo televizním programem, i když se zrovna nehraje.

Golem

Kritiky muzikálu Golem byly vesměs negativní, objevilo se i několik pozitivních. Muzikál se hrál řadu měsíců za velkého diváckého zájmu, první dva měsíce byl zcela vyprodán. Byl to poslední český muzikál, který se v divadle hrál nepřetržitě téměř rok. 

Michal Pavlíček další velikán nejen muzikálové tvorby

• Klaun (1994)
• Excalibur (2003)
• Obraz Doriany Graye (2005)
• Dáma s kaméliemi (2007)

Michal Pavlíček, český skladatel, kytarista, zpěvák, textař a producent, se narodil 14. února 1956 v Praze. Je známý jak svými introvertními rockovými skladbami, tak melodicky silnými baladami. Je považován za jednoho z nejlepších kytaristů v České republice a získal několik ocenění v odborných anketách.

V polovině sedmdesátých let debutoval čerstvý absolvent Filmové fakulty Akademie múzických umění na hudební scéně v rámci širší snahy o prolomení normalizační hudební strnulosti. Jeho kytarové mistrovství a tvůrčí skladatelské schopnosti přispěly na tehdejší československé hudební scéně nejen k jasnému rejstříku uměleckého projevu rockového undergroundu, ale také k přehlednosti instrumentace a interpretační individualitě.

Jeho nejvýznamnějším příspěvkem v tomto ohledu byl kultovní Pražský výběr, který kromě inovativní hudby obohatil o texty vystihující tenory a emoce undergroundové a rebelské kultury.

Je známou osobností, spoluzakladatelem Pražského výběru, dvorním skladatelem skupiny Stromboli a skupiny Big Heads. Od roku 1992 působí ve skupině BSP (Balage-Střihavka-Pavlíček) a právě pro ni napsal v 90. letech svou nejznámější píseň Země vzdálená. Podle ankety televize ko Star a serveru iDnes.cz se stala největším porevolučním hitem v České republice.

Složil hudbu k řadě televizních pořadů a filmů. Jako skladatel vystupoval i na mezinárodní scéně. Je jedním z autorů hudby k britskému fantasy seriálu BBC Merlin/IV a vytvořil symfonickou hudbu k pěti epizodám televizního seriálu Outlaw a britského historického seriálu Červený bedrník. Za hudbu k televiznímu pořadu Červený bedrník byl v roce 2000 nominován na hudební cenu na televizním festivalu v Birminghamu.

Byl také spoluautorem a protagonistou hudebních pořadů České televize Na Kloboučku.

Jako skladatel vydal více než 70 CD a DVD (jeho DVD Síň slávy Radia Beat se stalo double-platinové a získalo hudební cenu Anděla). Jeho autobiografie Země vzdálené vyšla poprvé v roce 2008; revidované vydání zahrnující roky 2008-2015 vyšlo o osm let později. V roce 2015 získal cenu Anděl v kategorii Síň slávy.

Excalibur

Michal Pavlíček napsal rockový muzikál Excalibur  v roce 2004. Představuje v něm téma, které běžně prostupuje našimi životy a kulturou. Vzhledem k tomu, že je v něm zhruba 20 % mluveného slova a zpěváci musí využívat svůj přirozený, neherecký projev, lze jej do jisté míry považovat i za drama.

Excalibur je chlapský muzikál; muži na jevišti jsou tak plní sebe sama, že by ani neměli hrát rytíře. V některých chvílích se zdá, že téměř "teče krev". Muzikál Excalibur je vynikající.

Dáma s kaméliemi

Muzikál Dáma s kaméliemikytaristy Michala Pavelka měl premiéru v roce 2007. Je to jeho třetí divadelní inscenace. Představení se od svého debutu setkalo s různorodými ohlasy a po premiéře doznalo ještě výraznějších změn. Změnila se například celá scénografie i celá režijní koncepce. V porovnání s Pavlíčkovými předchozími muzikály Excalibur a Obraz Doriana Graye byly celkové šance muzikálu na úspěch mnohem vyšší.

A něco zajímavého ze světové tvorby

Bertolt Brecht a jeho Žebrácká opera

Žebrácká opera (TheThreepenny Opera) je slavná hra, kterou napsal německý dramatik Bertolt Brecht ve spolupráci se skladatelem Kurtem Weillem. Premiéru měla v roce 1928 v Berlíně a od té doby se stala jedním z nejslavnějších Brechtových děl.

Žebrácká opera je satirický muzikál, který kombinuje prvky opery, jazzu a kabaretu. Příběh se odehrává v Londýně viktoriánské éry a sleduje postavu Macheatha, známého také jako Mack the Knife, notorického zločince. Hra se zabývá tématy kapitalismu, korupce a sociální nerovnosti, přičemž využívá černý humor a kousavé komentáře.

Brechtův přístup k divadlu, známý jako "epické divadlo", měl za cíl emocionálně distancovat diváky od postav a příběhu a podněcovat je ke kritickému myšlení a sociální analýze. Používal techniky jako přímé oslovení, písně, které komentovaly děj, a používání plakátů, které přerušovaly scény a dodávaly kontext. Cílem těchto technik bylo narušit ponoření diváků do děje a přimět je k zamyšlení nad základními společenskými a politickými otázkami, které hra předkládá.

Žebrácká opera obsahuje kultovní písně, jako je například "Mack the Knife" (v originále "Die Moritat von MackieMesser"), která se dočkala coververzí mnoha umělců a stala se jazzovým standardem.

Žebrácká opera je považována za stěžejní dílo divadla 20. století, známé svým novátorským stylem, sociální kritikou a nezapomenutelnými písněmi. Stále se hraje a studuje po celém světě, což zdůrazňuje trvalý význam Brechtových myšlenek a jeho vliv na vývoj moderního divadla.

Bertolt Brecht

Narozený 10. února 1898 jako Eugen Berthold Friedrich Brecht, byl německý dramatik, divadelní režisér a básník. Je všeobecně považován za jednu z nejvlivnějších osobností divadla 20. století. Brecht se ve svých dílech snažil zpochybňovat tradiční formy dramatického ztvárnění a zkoumat sociální a politická témata.

Mezi Brechtovy nejvýznamnější hry patří "Třígrošová opera" (1928), která vznikla ve spolupráci se skladatelem Kurtem Weillem, "Matka Kuráž a její děti" (1939) a "Kavkazský křídový kruh" (1944). Tato díla často zkoumala dopad kapitalismu, války a sociální nespravedlnosti na jednotlivce i společnost.

Brecht byl také známý tím, že rozvinul "Verfremdungseffekt" neboli "efekt odcizení", techniku, jejímž cílem je zabránit divákům plně se ztotožnit s postavami a jejich emocemi. Místo toho chtěl vytvořit kritický odstup, který by diváky podnítil k analytickému přemýšlení o předkládaných otázkách.

Kromě divadelní tvorby byl Brecht politicky aktivní a své socialistické přesvědčení vyjadřoval prostřednictvím svých spisů a aktivismu. Během nástupu nacistů byl nucen uprchnout z Německa a strávil několik let v exilu, především ve Spojených státech. Po druhé světové válce se vrátil do Německa a pokračoval ve svých uměleckých a politických aktivitách.

Přínos Bertolta Brechta pro divadlo a jeho novátorské přístupy k vyprávění příběhů mají stále velký vliv na dramatiky, režiséry a herce po celém světě. Jeho díla se hojně hrají a studují a jeho myšlenky o úloze divadla ve společnosti jsou aktuální dodnes.